Without name story 2. part

8. listopadu 2013 v 14:14 | Helen |  Stories
August and Wesley Picture Idea | Photography ideas


_____________________________________________________________________________________________________
'Počkat, počkat, počkat.' Co se tady děje?' vyjekla jedna z nich.
S Tylerem jsme se na sebe podívali. 'Nic, co bys teď nutně musela vědět.' řekl Tyler a oba jsme šli dál, aby nám Amy nezmizela z dohledu.
'NE! Počkejte! Tohle nám vysvětlete. Kdo jste vy dva? Proč jsme tady? Kde jsme? A co po nás CHCETE?'
'Začíná být hysterická,' podotka jsem.
'To tedy jo. Možná bychom ji měli poslat pryč. Ty ostatní 2 přeci stačí, ne?'
'Co-Cože?' vykoktala ta dívka.
'Možná máš pravdu, Tylere. Ale uvidíme. Třeba se bude hodit.'
Otočili jsme se k děvčatům čelem. Ty dvě, ta zrzka a bruneta, měli mrtvolně bledé tváře, zírali na nás, jako na vrahy.
'Nás se bát nemusíte. Od toho tady jsou jiní' řekl Tyler zastřeným hlasem.
'Pojďme, než Amy zmizí' rozkázala jsem. Nechtěla jsem, aby jim Tyler všechno vykecal.
'Myslíš, že to k něčemu bude?' pošeptal mi, když jsme konečně Amy zahlédli.'
'Netuším. Bojím se, že ne, ale nemůžeme to nechat jen tak být. Už ne.'
Šli jsme dál tou známou ulicí, kterou jsem dříve s Amy chodívala každý den. Vracely se mi vzpomínky.
Zrovna jsme šli s Amy ze školy, bylo nám asi devět let. Byly jsme už skoro u brány k našemu domu, když k nám někdo přiběhl. Chlapec, ze sousedního domu. Nikdy se s námi moc nebavil, proto jsme se obě se zájmem otočily čelem k němu. Usmál se na mě a dal mi pusu. Se stejným úsměvem zase utekl pryč.
Ani nevím, proč jsem si an to vzpomněla. Dál se mi vybavilo, že se se mnou Amy zbytek dne odmítala bavit.
'Tylere, pamatuješ - Počkat! Kde jsou ty holky?! Vždyť šli celou dobu za námi, nebo ne?'
'Sakra! Kam mohly zmizet?!!' zařval Tyler a rozběhl se po ulici zpátky. Já prošla okolí našeho- Amyina domu. Nenašla jsme je. Tyler byl za půl hodiny zpátky a za ním se ploužila ta zrzka a bruneta. Ta třetí, ta hysterka, s nimi nebyla.
'Kde je ta třetí?' zeptala jsem se ostražitě.
'To radši nechtěj vědět.' odvětil. Nemusel říkat nic víc. Věděla jsem, co se stalo.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 lajoiedevivre | Web | 8. listopadu 2013 v 15:10 | Reagovat

Jůůů :3 Píšeš úžasné príbehy :)

2 fakynn | Web | 9. listopadu 2013 v 10:40 | Reagovat

Strašně mě štve, že je to  tak krátké :O

3 H. | Web | 9. listopadu 2013 v 11:30 | Reagovat

Klidně to dělej delší, žeru ten příběh O.O

4 Aimee Skellington | Web | 9. listopadu 2013 v 12:20 | Reagovat

Píšeš moc hezky, já storky moc nemusím, radši si přehrávám vlastní jen v hlavě :))

5 Aimee Skellington | Web | 9. listopadu 2013 v 12:59 | Reagovat

Ty seš pinda :D
Mě to vychází jen teď v Listopadu, te´d budu mít narozky taky, tak snad to bude plodnej měsíc, jsem na to zvědavá a určo někam zajdem (nevím jestli zrovna na takovouhle akci - ale bylo by to fajn) :D
A nezáviď po tom koncertě na mě taky něco leze, dneska už mám pěknej kašlík :D

6 Kája | Web | 9. listopadu 2013 v 14:30 | Reagovat

Opět božské! Pokaždé žasnu nad tvými příběhy! Sakryš, vydej už tu knihu :D :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama