Neříkejte mi, že nevím, co to znamená někoho doopravdy milovat. Šest měsíců je teprve začátek.

13. dubna 2014 v 19:11 | Helen

"Opravdová láska je umění najít ve světě někoho, s kým si rozumíš lépe, než se sebou samým."


Nejkrásnějších 6 měsíců v mém životě. <3
 

Hodina a půl u zubaře.

31. března 2014 v 13:04 | Helen
Ahoj, ahoj.
Budu upřímná a řeknu Vám, že mě blog vůbec nebaví a za tu dobu, co jsem se neozvala mi nezačal chybět a ani jsem si na něj skoro nevzpomněla. Ale co.
Mám hroznou radost! Povedly se mi čtvrtletky. Z biologie, kterou jsem skoro neuměla mám 2, z práva za 1, z výpočetní techniky za 1 a z matiky -jenom malý test - za 3! Na první termín práva jsem chyběla, protože jsem z toho byla tak nervní, že se znovu ozval můj žaludek. Zůstala jsem doma a den na to si písemku dopsala. Paní učitelka je úžasná v tom, že nám na náhradním termínu dává stejný písemky, jako na prvním, takže jsem se perfektně našrotila ty otázky a za jedna.
Zítra dostanu známku z češtiny, tý se bojím, i když jsem to uměla a ve středu z dějepisu, toho se taky bojím, i když jsem to uměla.
No, dneska jsem byla u zubařky. Příšerně jsem bála, mám z nich fobii. Můj starý zubař mi nechal 3 kazy, ve 4 a 5 vlevo nahoře a jeden v 5? V 6? v pravo nahoře. Kretén. Nesnáší mojí mamku, protože se při zánětu zubu nechala ošetřit na pohotovosti, když on měl dovolenou. -.- Mě nechal 3 roky chodit s kazy, až byly dost velký a mojí sestře špatně nandal plombu, že jí zlomila zub a druhá plomba se jí 10 minut po ošetření taky nějak zdeformovala.

Moje nová zubařka je hrozně hodná, na vstupní prohlídce se mnou měla fakt trpělivost, protože mám hrozně silný dávicí reflex. A když říkám hrozně, tak fakt hrozně. Musím jíst malinký sousta, abych se nezačala dusit. trauma z dětství.
No, byla jsem z toho děsně vystresovaná. Přišla jsem tam na osmou ráno, odešla jsem v půl jedenáctý. Asi třičtvrtě hodiny se věnovala horní pětce, protože kaz byl skoro ve dřeni - kvůli tomu idiotovi zubaři - a deset minut 4. Zbytek času mi dávala výplň. A když už jsem si myslela, že je všechno v pohodě, sundali mi blanku, co jsem měla přes zuby a kvůli tomu, že jsem měla takovou dobu otevřenou pusu jsem si vyhodila čelist z pantu. Nádhera. Musel přijít pan zubař od vedle a znovu mi to nahodil. Byla jsem mu fakt vděčná, příšerně to bolelo.
A aby toho nebylo málo, pak mi jí vyhodili znovu! Toho se ujala moje zubařka, nehtem mě škrábla do dásně a stejně se jí to nepovedlo. Takže musel znovu přijít pak zubař a ani ne za půl minuty jsem měla čelist nahozenou zpátky.
Zbožňuju ho.
Ta výplň mi v pětce nějak nesedí, budu si horko-těžko zvykat, protože mi tam musela dát jinou. Je kyselá a bude vypouštět ionty a po 5 letech zmizí:O A za to prosím platíme 1 800. Ale k dobru musím říct, že to ani trochu nebolelo, akorát mám pořád umrtvenou půlku pusy, když jsem se chtěla napít, polila jsem se. Krása, že?

Facts

19. března 2014 v 22:11 | Helen
'Jmenuju se Helča. Ve škole mi říkají Helenko, Heli, Elen - ode dneška O.o - Jeleno, Heleno - učitelé-.- - feťáku -Moje milovaná Renatka mi tak říká - a pod.
'Je mi 16. Velká holka
'Učím se angličtinu a ruštinu.
'Navzdory tomu, že se angličtinu ani nemusím učit a jsem v ní nejelšpí ze třídy, ruština mi sama od sebe nejde
'Momentálně se učím ruská slovíčka - Fuck this shit!
'Zítra mám ruštinu.
'Musím napsat něco o svojí kamarádce. Hotovo.
'Er, jsem tlustík:DD Ne, prý jsem hrozně vychrtlá. Nechápu, kde na tom byli.
'Pořád si koušu rty.
'Rebelčím. Papám při hodině v první lavici před učitelkou. Ha! Už jenom čekám, až mi to jídlo začne krást:D
'Umím 3 ruský písničky - Kaťuša, Večery pod Moskvou, Večer na rejdě
'Mám takový, jak říká můj přítel, Francouzsko-italský styl oblíkaní. Elegantní, jedno barevná trička, kalhoty, svetry, jemné barvy, žádné potisky, nic výrazného.
'Nejčastěji nosím rozpuštěné vlasy.
'Nikdy mi nevydrží makeup.
'Řasy na levém oku mám dlouhé, pravidelné, hezké. Na pravém jsou slabé, eané:(:D
'Studuju právní školu a moje známky z práva v letošním pololetí jsou: 4, 3, 4 - Aha.
'Na češtinu mám hrozně moc přísnou učitelku, která mě nemá ráda. Chtěla jsem to letos dát na jedničku. Moje známky jsou 2, 2, 2, 2, 1 - No chance, darling.
'Nejsem schopná se naučit něco, čemu nerozumím. Viz. právo
'Poslouchám ruskou písničku O.o
'Vysála jsem si přihlašovací jméno a heslo na Bakaláře vysavačem.
'Mám hlad
'Mám špatnou náladu
'Jako každý večer
'Ráno jsem si skřípla prst v deštníku - nevím, jak líp to popsat - mezi tím nahoře, jak se otevírají skládací deštníky. Skřípla jsem si ho tam a nemohla jsem ho vyndat, jak hrozně moc to bolelo, tak jsem ho vytrhla. Bolí to. Mám tam štěnici, náplast mi protekla krví, ale už se to stáhlo
'už 14 dní mě bolí naražený nárt
'Nejedu do Francie, jupííííííí!
'S Péťou spolu jsme 5 měsíců a 8 dní.
'Miluju svoje, podle mě, krásný ačkoliv trochu složitější příjmení, který spousta lidí ani neumí vyslovit:D
'Chtěla bych s Péťou zůstat už napořád.

PS: Tenhle článek jsem psala 4 hodiny-.-
 


Cruel reality

18. března 2014 v 18:22 | Helen |  I care..
Ahoj, omlouvám se, že jsem nenapsala dřív. Zase začala škola a já se už po druhým dnu cítím naprosto a britálně vyčerpána^^ Och, sladká realita. Nicméně, dneska mi dal Péťa dárek k narozeninám - měl mu přijít vúterý před narozeninami přišel včera:DD - ale stojí za to. Dostala jsem knížku Holčička, která nechtěla vyrůst,určitě jí znáte. Je psána Isabelle Caro, francouzské modelce, anorektičce, která se odhalovala, aby ostatní dívky a ženy odradila od anorexie. Všechno to začalo když byla malá a její maminka je svírala opičí láskou. Nechtěla, aby její malá holčička vyrost. Isabelle jí vyhověla, přestala jíst, avšak 17. 11. 2010 podlehla na zápal plic, zrovna, když se její duševní nemoc začala zlepšovat.
Knžku jsem ještě nečetla, to, co jsme teď napsala o ní mám naštudovaný z časopisů a z internetu. V jistém směru je můj vzor a je jí neskutečná škoda. Když jsem se četla první kapitolu dneska ve škole všichni za mnou chodili a 'Jé, co to čteš?' Ukázala jsem jim to 'Fuuj, co to je?' Otočila jsem se a nechala je být. Neskutečný.




Kam dál